Československý červený kříž byl založen v roce 1919. Do čela nové organizace byla jmenována dr. Alice Garrigue Masaryková. Začátky ČSČK byly velmi skromné. Než byly  ministerstvem sociální péče poskytnuty vhodné prostory, úřadoval ČSČK v pokoji dr. Alice Masarykové. Stanovy ČSČK schválilo ministerstvo vnitra ČSR dne 23. 6. 1919. Na žádost Československého červeného kříže pak v roce 1919 přistoupila Československá republika k Ženevské a Haagské konvenci. V prvních letech své existence se organizace ČSČK zaměřila především na pomoc postiženým válkou. Účastnila se protiepidemických akcí, zprostředkovávala styk rodin se zajatci, pomáhala uprchlíkům. V českých krajích byl od počátku kladen důraz na budování ošetřovatelské služby. V roce 1920 převzal ČSČK do své zprávy státní ošetřovatelskou školu a přijal tak do svého programu výchovu diplomovaných ošetřovatelek pro nemocniční službu a současně prováděl i výchovu tzv. samaritánů.